stránky nejen o Tarotu..........................................momentálně ve fázi opravy formátování

Intiuce a intuitivní výklad

Intiuce a intuitivní výklad  - obrázek

Intiuce a intuitivní výklad - obrázek

Zamyšlení nad problematikou Tarotu a intuice.

 

 

 

  

   

Tak nějak jsem si řekla, že se v tomto příspěvku pokusím popsat nepopsatelné a to pohled na tarot a intuici. Nevím, zda se mi to povede srozumitelně podat, kterak problematiku vnímám, nicméně pokusím se vydat ze sebe to nejlepší.

Jak jsem již psala ve svéáleží na přístupu toho kterého vykladače. Dá se jít cestou naučení se významu jednotlivých karet a jejich vzájemných kombinací (tzv. výklad významový), nebo cestou intuitivního výkladu, čímž rozhodně nemyslím ignoraci symbolů na kartách, spíše intuitivní bude zasazení významového odstínu karty v kontextu otázky a dalších karet. Samozřejmě není vyloučen ani přístup kombinující ve větší nebo menší míře jak významový tak i intuitivní výklad. A to ani nemluvě o použití knih, které se k příslušnému tarotu vztahují. Někdy je používám coby orákulum, tedy k vytažené kartě si otevřu příslušnou pasáž v knize s tím, že aniž bych pořádně vnímala, co čtu, nechám oči, aby sami našli větu, pasáž vystihující vykládanou situaci. Mohu říci, že výsledky jsou pozoruhodné, v praxi se mi tento způsob osvědčil, zejména tam, kde mám pocit, že bych si ke kartě měla otevřít i knihu. No a jsme u toho, tam, kde mám pocit.... .

Ano, je mi zřejmé, že riskuji hodně, protože každý vykladač si časem chtě-nechtě vytvoří svůj vlastní přístup, styl a u každého stejná karta bude mít poněkud jiný odstín zabarvení. V podstatě se snažím donqiuchotsky pojmenovat něco, co možná není pojmenovatelné, nicméně mi to nedá, abych se nechopila příležitosti, kteroužto vnímám jako výzvu.


Pojem intuice

Nahlédla jsem tedy, co o intuici soudí literatura a dospěla k následujícímu poznání:

"Intuice: duševní zření, náhled získaný bez rozumové úvahy" (Lukrer, M.: Slovník symbolů, Praha 2005).

"Protikladem myšlení postupujícího vědomě v krocích až ke konečnému výsledku je myšlení probíhající zčásti pod úrovni vědomí a vyúsťující v náhlem objevení výsledku - první je diskurzivní, druhé intuitivní myšlení. V širším pojetí je intuice chápána jako bezprostřední náhle poznávání, resp. poznání spočívající na vnitřní, blíže neurčené organizaci materiálu předmětu poznávání a vyjádřené často v mimopojmové, obtížně verbalizované formě, přičemž obsah intuice má akcent evidentnosti." (Nakonečný,M.: Encyklopedie obecné psychologie, Academia, 1997).

Zajímavý popis intuice je i na Wikipedii: "Intuice je duchovní schopnost, která nevysvětluje proč, ale jen ukazuje výslednou odpověď. Intuice člověku sděluje, co má udělat, nikdy mu ale neříká, proč tak má jednat. Používá k zhodnocení, pro
vědomí, neznámé veličiny a je závislá na duchovní čistotě, či přirozeném nadání subjektu a vlivu dalších podvědomých „hlasů“, jejichž rozeznání je zas závislé na subjektu a jeho zkušenostech s touto oblastí." Více na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Intuice .

Vemi krásně se zde popisuje na pozadí intuice i dedukce: "Problém je šíře a množství skutečností zahrnutých do
procesu dedukce. Čím vice parametrů tím přesnější dedukce. Zvláště ve složitějších záležitostech je třeba počítat s veličinami skrytými, které mohou být vlivem vadných výchozích veličin, nebo nepředpokládaným vstupem veličin vyskytujících se velmi zřídka, v neposledním řadě veličinami se zanedbanými odchylkami, zvláště je li jich takových použito více. Výchozí dedukce může být pak sice velmi přesná, ale s nepřesným výsledkem. Podobné je úskalí statistik."

Tedy shrnuto, podtrženo a doplněno mými zkušenostmi, lze říci, že intuice je nepolapitelná, slovy neuchopitelná, obvykle přijde jako blesk z čistého nebe (neodpustím si narážku na 8 holí Rychlost z Crowleyho tarotu) a navede člověka k nějakému závěru, aniž by mu napověděla čím to, jak to, oč to opřít. (Ačkoli v tomto směru lze alespoň při výkladu tarotu najít oporu v jednotlivých symbolech na kartách.) Jaksi dostane-li se člověk do situace, kdy ho intuice (kupodivu obvykle správně, pokud ne, nejedná se o intuici, nýbrž omyl) nasměřuje, je postaven před dilema jednat racionálně, třeba má i něco pořádně promyšleno, nebo dát na nějaký neurčitý pocit? Typická situace jíž vystihuje 8 měčů, v Crowley tarotu pojmenována jako Vměšování, tedy jako situace, kdy člověk je nucen jednat intuitivně, jelikož rácio z různých důvodů (třeba i v důsledku zahlcení informacemi a uvědomění si existenci neznámých skrytých veličin, jak píši na Wikipedii), ačkoli má vše promyšleno nestíhá, neumí situaci správně pojmenovat, natož vyřešit. Rozum si pokoj nedá a vždy nám bude ony neurčité pocity rádoby racionálními argumenty zpochybňovat.



Jak zachytit intuici?

(Hm, tak teď jsem vskutku zvědavá, co ze mne vypadne.) Ono je hezké uvědomit si, co to intuice je, přiznat, že pořádně ani nevíme jak funguje, ovšem těžší je již zapomenout na obavy, zda se nejedná o pouhý omyl, a vůbec nejtěžší je vykašlat se na zdánlivě logické argumenty a podle ní jednat.

Možná je dobré vsadit na své zkušenosti a pocity. Mnohdy jsem byla postavena do situací, kdy jsem najednou uprostřed nějaké akce věděla, že pokud budu postupovat přesně podle plánu, tak to určitě nevyjde a musím udělat něco jiného. Měla-li jsem volné ruce, nebyl problém změnit taktiku a dosáhnout tak příznivého výsledku. V podstatě, když jsem si situaci rozebírala později, zjistila jsem, že ono zdánlivě nelogické jednání logickým bylo, jenom v danou chvíli jsem neznala jisté skryté faktory, které po "bitvě" vypluly na povrch. Jinými slovy, kdybych o těchto věcech věděla v době, kdy jsem musela konat, logicky bych dospěla ke stejné cestě, na kterou mne navedl onen neurčitý pocit - intuice.

Pochopitelně mám i zkušenosti opačné, kdy jsem se zejména v počátcích vykašlala na pocity, nebo jsem měla ruce svázané např. konkrétním pokynem nadřízeného, který nebylo možné obejít. Zajímavé je, že jsem přesně vycítila okamžik, ve který, když jsem jela podle plánu se situace zlomila v můj neprospěch. Ano poté, jsem si uvědomila, že kdybych znala nějaké věci, co vypluly na povrch později, jednala bych jinak. Jenom ona pachuť, že jsem to věděla, ačkoli vlastně jenom nevědomě a stačilo poslechnout pocit, ve mně vždy zůstala.


Zajímavý je onen okamžik, kdy člověk jakoby prozřel a uvědomí si, že pocitově se věci mají poněkud jinak. Někdy to může být "nakopnutí" prostřednictvím déja-vu, mini vize, hlasu odněkud, pohled na nějaký symbol v našem okolí, vzpomínka na sen,... v podstatě cokoli, co vnímáme pouze my sami a nikdo jiný, vlastně kdyby lidé v okolí něco zaznamenali, zřejmě by jsme je přivedli do rozpaků. Je to okamžik, který patří jenom nám (někdy je spojen s pocitem jakoby se zastavil čas) a v jehož důsledku jednoduše víme, že věc se má tak a tak, stane se to a to, musíme něco udělat nebo naopak zůstat nečinní.



Intuice a tarot

Při výkladu vykladač prakticky pracuje se symboly, které by mohly mimo jiné být i bránou otevírající jeho intuici. Tarot představuje symboly vytvářející určité obrazy. Malují ho více či méně uznávaní umělci, svým způsobem lze na něho nahlížet jako na výtvarné dílo. Vykladači usnadní práci, má-li tarot, jehož obrazová stránka jej oslovuje, protože taková sada v něm vyvolává pocity, jejichž prostřednictvím se nám intuice projevuje.

Jak se naučit intuitivnímu přístupu k tarotu? Těžko říci, na každého platí něco jiného. Osobně upřednostňuji nebo mám raději literaturu, kde autor mluví v metaforách, popisuje symboly a nechává čtenáře, ať si sám přichází na jednotlivé významové odstíny. V tomto mi přijde nepřekonatelný Gerd Ziegler. Zajímavá je i kniha Mangaly Billson: Intuitivní tarot - Crowleyho tarot v praxi, Fontána 2006. Autorka má sice poněkud New Age přístup (což ostatně se ani nesnaží zakrývat, právě naopak), ale povedlo se jí v knize formulovat obecné poznatky, které vůbec nejsou špatné.


Jinak pokud jde o mne já sázím na kontakt s kartami a postupné pronikání do jejich jednotlivých vrstev. Myslím, že je velmi důležité uvědomit si, co pro nás karty znamenají. V této souvislosti mne napadá několik otázek, na které každý vykladač může najít jiné odpovědi:

Jsou karty jenom obrázky pokryté symboly? Je to jenom pomůcka nebo něco, co snad vykladač ani neumí pojmenovat, ale cítí, že se dotýká jeho duše? V jakých situacích vykladač tu kterou sadu používá?

Co cítí, když má karty v ruce? Mají v sobě energii? Mění se ten pocit v závislosti na situaci, v níž vykládá? Je-li tazatel vykladači nesympatický, co na to jeho karty? Ví od počátku, zda-li se v daný okamžik výklad vydaří?

Stává se, že někdy jakoby ví, co za kartu si vytáhl, ještě předtím, než ji otočí? Mívá někdy najednou v průběhu výkladu pocit, že něco nesedí, něco není v pořádku?

Mám-li sama odpovědět, tak tedy beru karty jako prostředníka mezi sebou a vyšší moci...., vybírám si sady podle toho jak oslovují to něco ve mně uvnitř, nakolik jsou schopny ve mně vyvolat pocity, poté je to již o jejich správném pojmenování. Vnímám energii svých karet, právě proto jsem zatížená na nové karty v neporušeném obale a nějakou dobu s nimi pracuji výlučně sama a nikdo jiný se jich nedotkne. Nejsem komerční vykladač, tak si mohu dovolit luxus vybírat si tazatele. Popravdě do výkladu nejdu, nemám-li od počátku pocit, že to má smysl, a že se výklad povede. Ano, v jistých emočně zvláštně laděných situacích, vím, jakou kartu jsem si vytáhla, ještě než ji otočím. Pocit, že něco nesedí, mívám obvykle, když tazatel jakoby něco nedořekne, neodpoví úpřimně, nezadá správné požadavky na výklad a to nejde řešit jinak, než pohovorem s ním.

To je jenom několik otázek, na něž existuje odpověď intuitivní. V podstatě intuice provází vykladače počínaje od výběru vhodné sady (proč právě tato sada? proč právě v daný okamžik?), přes její poznávání, tady jsem zastáncem než-li učení se jednotlivých významů, uvědomění si pocitů v návaznosti na symboly. Možná je to cesta delší, ale tarotista tak procítí každou kartu, naváže s ní kontakt. Samotné míchání, rozložení a vytažení karet je také vhodné ponechat na intuici, tedy na pocitu, kdy je právě správný okamžik pro míchání, rozložení a kdy a jak vytáhnout karty potřebné pro výklad. Jsem si vědoma toho, že zejména u starších kartářů existují pravidla, jak správně míchat, rozkládat a vybírat karty v závislosti na tom, co bude předmětem výkladu a jaký výklad bude použit. Ovšem tento přístup mi přijde příliš rigidní (ačkoli apriori nejsem proti a sama jsem ho nejednou vyzkoušela) a raději nechávám tyto věci tak nějak plynout přirozeně. Pochopitelně intuice usnadní mnohé i při výkladu samotném. Je to pohodlnější (alespoň z mého pohledu), než-li lapat v paměti cože jednotlivé kombinace karet znamenají. Nechá-li se vést vykladač intuicí přijde nejenom na jednotlivé odstíny významu té které karty v kontextu, ale objeví i zajímavé vazby mezi jednotlivými kartami.

autor: LianaRe
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
05.12.2008 22:11:04
spimajim

Co si myslíte o vykládání karet?

Nesmysl (13840 | 19%)
Nevím (13502 | 18%)
Něco na tom je (14201 | 19%)
Záleží na kartáři (15081 | 21%)
Věřím tomu (17094 | 23%)

Jaký je váš motiv k tomu, nechat si vyložit karty?

zvědavost (11881 | 11%)
pocit krize (11914 | 11%)
starost o blízké osoby (11594 | 11%)
citové problémy (12406 | 12%)
jiný důvod (11303 | 11%)

Jak se vám plní výklady kartářů?

Nic se nesplnilo (13831 | 20%)
Splnilo se minimum (13606 | 19%)
Splnila se většina (14489 | 21%)
Všechno se splnilo (13821 | 20%)

Jaká je pro vás přijatelná cena za zhruba hodinový karetní výklad?

do 200,-Kč (13773 | 20%)
do 500,-Kč (14653 | 21%)
do 1000,-Kč (13095 | 19%)

Jak často si nechám vykládat (si sám vykládám) na sebe karty?

Ještě ani jednou (11600 | 12%)
Jednou (11644 | 13%)
Jednou za rok (11452 | 12%)
Několikrát do roka (11661 | 13%)
Několikrát do měsíce (11790 | 13%)
Několikrát do týdne (12149 | 13%)

Jak nebo čím vám karetní výklad nejvíc pomohl/pomáhá?

udělal mi jasno (11415 | 13%)
uklidnil mě (11378 | 12%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one